|
|
Stavy patologické bolesti, úloha modulace míšního synaptického přenosu
Nerandžič, Vladimír ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci. Studie z poslední doby naznačují velký význam míšních presynaptických TRPV1 (transient receptor potential vanilloid) receptorů, které na periferii působí jako integrátory nociceptivních podnětů. Mechanismy jejich aktivace a jejich vliv na modulaci synaptického přenosu ale nejsou dosud zcela známy. Předchozí studie také ukázaly vliv řady mediátorů zánětu a cytokinů na funkci TRPV1 receptorů. Cílem naší studie bylo proto ukázat, jak se mění aktivace presynaptických TRPV1 receptorů v míše po aplikaci endogenního agonisty N-oleoyldopaminu (OLDA) u modelu periferní neuropatie, po inkubaci s cytokinemTNFα a jaký je účinek prekurzoru anandamidu N-acylfosfatidylethanolaminu (NAPE). V experimentech byly snímány miniaturní excitační postsynaptické proudy (mEPSC) na neuronech akutních míšních řezů metodou patch clamp. V první sérii experimentů byla testována citlivost na aplikaci endogenního agonisty OLDA 5 dnů po navození modelu periferní neuropatie. Aplikace již nízké koncentrace OLDA (0,2 μM) výrazně zvýšila frekvenci mEPSC na 250 % kontrolní hodnoty, na rozdíl od snímání u kontrolních experimentů kde je ke zvýšení potřeba vysoké koncentrace OLDA (10 μM). Inkubace řezů s TNFα ve druhé řadě pokusů u stejného...
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
|
|
|
Metody preference ve výzkumu bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Práce se věnuje možnosti zjištění neuropatické bolesti u laboratorních myší a potkanů. Neuropatická bolest je charakterizována vedle evokované alodynie a hyperalgezie také spontánní bolestí, zdůrazněnou afektivně-motivační složkou bolesti vedoucí až k depresivnímu chování. Spontánní bolest, bolest na podnětu nezávislá, je však nezjistitelná klasickými metodami, které měří práh bolesti. Cílem práce je popsat metodiky využívající volby preference ve výzkumu neuropatické bolesti. Zaměřili jsme se na tři metody - metodu podmíněné preference místa, metodu preference cukrové vody a metodu teplotní preference. První zmíněná metoda se snaží vytvořit asociaci mezi úlevou od bolesti a specifickým místem, které zvíře následně preferuje. Tato metoda podmíněné preference místa může sloužit k odhalení spontánních bolestí, které se manifestují většinou při neuropatické bolesti. Metoda preference cukrové vody sleduje pokles konzumace cukrové vody po působení chronické bolesti, což můžeme pokládat za anhedonii (symptom deprese), takže díky této metodě máme možnost prozkoumat interakce mezi bolestí a depresí. Metoda teplotní preference studuje změny preferencí mezi studenou a teplou podložkou po působení bolesti nebo po podání analgetik. Poznatky vycházející z preferenčních metod nám pomáhají prozkoumat všechny...
|
|
|
Fyziologický význam bolesti
Zámostná, Kateřina ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bolest představuje fyziologický proces spojený s negativním emocionálním zážitkem, který varuje naše tělo před hrozícím poškozením, nebo je tak popisován. Vedle bolestí neuropatických, které z definice nemají žádný význam, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Pro tuto obrannou funkci je však dostačující jiný mechanizmus - obranný reflex, který je evolučně původnější. Můžeme se tedy ptát, zda je bolest pouhým emocionálním prožitkem, který obranný reflex doprovází, nebo má i jiné, své vlastní funkce. Ke zjištění fyziologických významů bolesti využijeme vzácného syndromu kongenitální analgezie, který se vyznačuje absencí bolesti. Na základě srovnání klinických případů tohoto syndromu s populací bez poruch vnímání bolesti popíšeme jednotlivé funkce bolesti, které vztáhneme k jednotlivým složkám bolesti - senzoricko-diskriminační a afektivně-motivační. Senzoricko-diskriminační složka zprostředkovává funkce obrannou, informativní a diagnostickou. Funkce obranná je analogická s funkcí obranného reflexu. Informativní funkce nám podává informace o fyziologickém procesu, při němž hraje bolest důležitou roli - porodu. Diagnostická funkce se uplatňuje v medicíně a jde o slovní popis obranného reflexu. Funkce SD složky se uplatňují v době aplikace podnětu a pro jejich zdárný průběh si vystačíme s...
|
|
|
Role ghrelinu v modulaci neuropatické bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Franěk, Miloslav (oponent)
Neuropatickou bolest stále nedokážeme efektivně potlačit, proto nadále zůstává závažným problémem. Ghrelin, orexigenní hormon z enteroendokrinních buněk žaludku, by mohl svým antinocicepčním vlivem přispět k jejímu potlačení. Dřívější práce ukázaly, že ghrelin zabrání rozvoji nocicepčních symptomů neuropatické bolesti. Cílem naší práce bylo zjistit, zda chronicky podávaný ghrelin bude mít vliv na již plně rozvinutou neuropatickou bolest a odlišit jeho antinocicepční a analgetický účinek. Použili jsme model chronické konstrikce sedacího nervu. Ukázali jsme, že ghrelin potlačil již rozvinutou tepelnou i mechanickou hyperalgezii, takže nejen zabrání rozvoji, ale také potlačí již rozvinuté nocicepční symptomy. Z testů analgezie ale vyplynulo, že neovlivnil teplotní preferenci, ani nevyvolal preferenci místa. Předpokládáme tedy, že ghrelin nepůsobí analgeticky u neuropatické bolesti a antinocicepční efekt by mohl být způsoben spíše jeho protizánětlivým nebo neuroprotektivním vlivem. Klíčová slova: Ghrelin, neuropatická bolest, chronická konstrikce sedacího nervu, preferenční metody
|
|
|
Porovnání reflexních a operantních metod při vyšetření efektu léčby u modelu neuropatické bolesti
Panušková, Kristýna ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Šustková, Magdaléna (oponent)
Farmakologická léčba neuropatické bolesti je stále nedostačující. Methylfenidát, psychostimulant zvyšující hladinu dopaminu a noradrenalinu, je používaným lékem u syndromu ADHD. U pacientů s ADHD léčených methylfenidátem byly zaznamenány změny v prahu bolesti. Cílem této práce bylo zjistit, zda methylfenidát ovlivní periferní neuropatickou bolest. Neuropatická bolest byla modelována u laboratorních potkanů metodou chronické konstrikce ischiadického nervu. Efekt methylfenidátu na evokovanou složku bolesti byl hodnocen u kontrolních zvířat a u zvířat s neuropatickou bolestí reflexními (plantar test, vonFrey test) i operantními testy (metoda teplotní podmíněné preference). Efekt methylfenidátu na spontánní složku bolesti byl hodnocen operantní metodou podmíněné preference místa. Tato studie prokázala, že methylfenidát v aplikační dávce 1 mg/kg má antialodynický efekt, avšak nepůsobí antinociceptivně. Dále jsme v této práci potvrdili, že methylfenidát v této nízké dávce nepůsobí jako atraktant a nemá vliv na spontánní bolest. Nakonec jsme porovnali jednotlivé metodiky měření bolesti a dospěli k závěru, že plantar test není vhodnou metodou pro evaluaci účinku analgetik. Klíčová slova: plantar test, vonFrey test, termální preference místa, podmíněná preference místa, vyšetření bolesti, neuropatická...
|
|
|
Psychoneuroimmunology of alexithymia
Uher, Tomáš ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Boleloucký, Zdeněk (oponent) ; Smolík, Petr (oponent)
Souhrn Alexithymie představuje poruchu identifikace a vyjadřování emocí a je navíc spojena s nedostatkem fantazie a externě orientovaným kognitivním stylem. V současnosti je mnoho studií, které popisují významný vztah alexithymie a různých psychických a somatických onemocnění. Některé nálezy poukazují na fakt, že tento vztah může být zprostředkován narušením neuroendokrinních a imunitních funkcí u alexithymických subjektů. Tyto poznatky navíc poukazují na to, že stresové podněty u alexithymických subjektů mohou vést k narušení neuroendokrinních a imunitních funkcí, co může představovat významný rizikový faktor v patogenezi různých psychosomatických onemocnění. V této souvislosti je známo, že pro- zánětlivé cytokiny mohou hrát významnou roli při vzniku neuropatické bolesti, a že alexithymie je dávána do souvislosti se symptomy bolesti u některých poruch. Vzhledem k těmto nálezům, tato studie přináší některé nové poznatky o alexithymii v případě specifické skupiny neurologických pacientů. Hlavní nález této studie ukazuje, že alexithymie a symptomy úzkosti v jejich specifickém vztahu souvisejí se zvýšenou hladinou interleukinu-8 (IL-8) v mozkomíšním moku (CSF) a to u skupiny pacientů s "nezánětlivými" neurologickými poruchami (NIND). Tyto nálezy také naznačují, že IL-8 může hrát výjimečnou roli...
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
|
|
|
Možnosti ovlivnění neuropatické bolesti pomocí virtuální reality u pacientů s inkompletní míšní lézí.
Hunčovský, Tomáš ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Možnosti ovlivnění neuropatické bolesti pomocí virtuální reality u pacientů s inkompletní míšní lézí. Cíl práce: Cílem práce je zjištění účinku dlouhodobého sledování virtuální reality na ovlivnění neuropatických bolestí u pacientů s inkompletní míšní lézí. Metody: Studie se zúčastnilo 8 probandů (3 ženy a 5 mužů) ve věku od 30 do 64 let (průměrný věk 49,5 ± 12,0 let) z řad klientů Centra Paraple, o.p.s. Při vstupním vyšetření obdrželi účastníci výzkumu brýle pro virtuální realitu VR BOX VR-X2, umožňující sledování dvojrozměrných (2D) videí ve trojrozměrném (3D) formátu. Probandi poté v domácím prostředí sledovali terapeutická videa, zobrazující "virtuální chůzi" - videa zachycující lidskou chůzi z pohledu první osoby. Po tříměsíční terapeutické intervenci bylo provedeno kontrolní vyšetření ke zjištění efektu terapie. K hodnocení změn ve vnímání neuropatických bolestí byly použity dotazníky Neuropathy Pain Scale a International Spinal Cord Injury Pain Basic Data Set. Výsledky dotazníkového šetření byly statisticky zpracovány pomocí párového t-testu v programu R. V dotazníkovém šetření byla zjišťována intenzita, kvalita a plocha zasažená neuropatickými bolestmi. Ke sledování objektivních změn somatosenzorického a motorického nervového systému bylo provedeno vyšetření somatosenzorických a...
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
|
host ::
RSS.